Majetkové vypořádání

Máte společný majetek či společné dluhy se svým manželem či manželkou?

V případě, že Vaše manželství končí rozvodem, má právo každý z manželů požadovat, aby toto společné jmění manželů, tj. tento společný majetek (dům či byt a jejich vybavení, pozemky, auto, úspory apod.) případně i společné dluhy (jako je v dnešní době typicky hypoteční úvěr či různé spotřebitelské úvěry na auto, vybavení domácnosti apod.) bylo spravedlivě rozděleno mezi rozvedené manžele, tj. vypořádáno.

Co je to společné jmění manželů?

Společným jměním se obecně rozumí všechny věci, práva a dluhy, které v průběhu trvání manželství nabude jeden nebo oba manželé. Existují však výjimky z tohoto pravidla, které se v rámci zákonného režimu součástí společného jmění nestávají. Těmito výjimkami jsou věci nabyté jedním z manželů za trvání manželství darem či dědictvím, dále zákon z režimu společného jmění manželů vyjímá i plnění, které manžel obdrží v rámci odškodnění jemu způsobené nemajetkové újmy.

Jak se majetkově vypořádat?

Přednost při takovémto majetkovém vypořádání má samozřejmě dohoda, ať už se jedná o dohodu uzavřenou před samotným rozvodem manželství – viz samostatný oddíl rozvod manželství, nebo o dohodu uzavřenou až po rozvodu manželství – takovouto dohodu však můžete uzavřít pouze do 3 let od právní moci Vašeho rozsudku o rozvodu manželství. Často není dohoda možná a pak každý z bývalých manželů je oprávněn podat do 3 let po rozvodu návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

V případě jak sestavování dohod o vypořádání společného jmění manželů, tak v případě soudních sporů o vypořádání společného jmění manželů mám bohaté zkušenosti, kterými Vám mohu být nápomocna. Soudy chtějí v praxi velmi podrobně specifikovat jednotlivé položky ve společném jmění manželů, je obvykle nutné přesně popsat a prokázat právní okolnosti týkající se nabytí těchto položek a jejich užívání, ke slovu často přicházejí znalecké posudky. Takováto soudní řízení nebývají krátká ani jednoduchá (nejen z právního, ale ani z lidského hlediska), obvykle se neobejde ani jedna ze stran bez pomoci advokáta. Je proto opravdu pro všechny zúčastněné snazší, levnější a rychlejší snažit se o dohodu o vypořádání společného jmění manželů, často i přes určité ústupky či toleranci k potřebám druhého bývalého manžela či k potřebám společných dětí.

I když v praxi nebývá rozdělení společného jmění manželů možné ani soudní cestou zcela v poměru 50:50, soud se při rozdělování společného majetku a dluhů řídí určitými zásadami (kterými se můžete řídit i Vy, pokud jste schopni dospět k mimosoudní dohodě):

– zásadně se vychází z předpokladu, že podíly manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,
– každý z manželů musí nahradit to, co ze společného jmění bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,
– ze společného jmění se manželům nahradí to, co ze svého výhradního majetku vynaložili na společný majetek,
– je nutné přihlédnout k potřebám nezaopatřených dětí,
– soud přihlédne k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu a jak se zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění

A co bydlení po rozvodu?

V rámci majetkovém vypořádání po rozvodu manželství je obvykle třeba současně vypořádat i otázky bydlení pro dobu po rozvodu, ať již jde o bydlení vlastnické či o bydlení nájemní. I zde lze jen doporučit, aby se rozvádějící manželé dohodli, kdo a kde bude po rozvodu bydlet, kdo společný byt či dům opustí a v jaké lhůtě. Pokud se bývalí manželé o bydlení po zániku manželství nedohodnou, rozhodne o této otázce soud.

Máte společný majetek s bratrem, sestrou, bratranci, sestřenicemi, tetami, strýci, rodiči, či s dokonce zcela cizími osobami?

Velmi často se stanete spoluvlastníkem hodnotného majetku s další osobou či osobami de facto nedobrovolně, obvykle historicky na základě dědického řízení – viz samostatný oddíl dědictví. Někdy se stanete spoluvlastníky zcela dobrovolně a plánovaně, ovšem nedomyslíte logicky předem, jak obtížné bude v budoucnu se spoluvlastníkem vycházet. Společně tak s bližšími či vzdálenějšími příbuznými či např. s bývalým druhem či družkou, vlastníte dům, pozemky, byt, starožitnosti, umělecká díla apod., o jejich využití se nemůžete dohodnout, a vlastnictví Vám tak v praxi není k žádnému užitku. Může zde také vznikat bezdůvodné obohacení, kterého je též možné se domáhat soudně.

Jistě, jako advokát často pomáhám spoluvlastníkům připravovat smlouvy o hospodaření se společnou věcí, smlouvu o užívání této společné věci, ale sebelepší a podrobnější smlouva neupraví obvykle vztahy spoluvlastníků navěky, zvláště když tito spoluvlastníci časem opět mění složení (spoluvlastníci své podíly dále prodají, darují nebo tyto podíly přejdou na nové další dědice).

Nikdo nemá právo Vás nutit, pokud nechcete, setrvávat ve spoluvlastnictví s dalšími osobami. Každý ze spoluvlastníků, ať má podíl sebemenší či sebevětší, má právo navrhnout, aby spoluvlastnictví bylo ukončeno a vypořádáno. Pokud nedojde k dohodě, má každý takovýto spoluvlastník právo obrátit se na soud, aby o tomto ukončení spoluvlastnictví a jeho vypořádání rozhodl.
Pokud Vám přijde k užitku má rada či pomoc, nebojte se mě kontaktovat.