Otcovství

Již stará římská zásada pravila: „mater semper certa est, pater incertus“ čili i dnes stále platí, že o tom, kdo je matkou dítěte, nejsou pochybnosti, otcovství však nelze zpravidla jednoznačně prokázat. Proto i náš právní řád určuje, koho zákon za otce dítěte považuje, koho nikoliv a kdo tudíž bude zapsán do matriky jako otec dítěte. Pokud jste se ocitli v situaci, že v matrice dítěte je zapsán nesprávný otec, pak nezbývá nic jiného než se obrátit na soud a otcovství popírat. Nejčastěji tato situace nastane, když se manželce narodí dítě, a vzhledem k okolnostem je jasné, že manžel biologicky být otcem takového dítěte nemůže (a přesto bude ale z hlediska tzv. první domněnky otcovství zapsán do matriky jako otec dítěte).

Od 1.ledna 2014 došlo k zásadnímu prodloužení lhůty, do kdy se může manžel obrátit na soud a své otcovství popřít – manžel může popřít otcovství k dítěti své manželky až do 6 let věku dítěte !!!

Tato lhůta samozřejmě neplatí jen pro děti, které se narodí po 1.lednu 2014, ale pro všechny děti narozené před tímto datem (ovšem mladších šesti let ke dni podání takovéto žaloby).

Jistě, mnoho manželů zůstává dle své svobodné vůle zapsanými otci dítěte či dětí své manželky a nechtějí na tomto stavu nic měnit. Je třeba si však uvědomit, že k takovémuto dítěti má zapsaný otec veškeré povinnosti jako k dítěti biologickému, tedy především vyživovací povinnost (tudíž bude platit alimenty v případě rozpadu vztahu s manželkou – viz samostatný oddíl výživné a děti a právo), samozřejmě dítě po takovémto „otci“ bude dědit (bude tzv. neopomenutelným dědicem – viz samostatný oddíl dědictví) apod. Naopak je mnoho manželů, kteří chtěli popřít své otcovství, ale díky dříve mnohem kratším popíracím lhůtám nemohli. Nyní lze očekávat, že šestiletá lhůta umožní otcovství popřít mnohem širšímu okruhu mužů.

Otcovství je nutné často nejen popírat, ale, v případě, že k jeho určení nedošlo automaticky za trvání manželství či dobrovolně souhlasným prohlášením nesezdaných rodičů na matrice, i nechat určit soudem. V době, kdy více než polovina všech narozených dětí se rodí mimo manželství, je bohužel velmi časté, že se jeho rodiče rozejdou dříve, než otec dítěte splnil svoji povinnost a uznal své otcovství.

Samozřejmě není možné, aby jednostranně maminka dítěte uvedla např. v porodnici jakési mužské jméno a adresu, a tím bylo otcovství určeno. Pokud dítě nemá uvedeno v rodném listu žádného otce, a biologický otec se dobrovolně nechce ani následně v nejbližší době dostavit na matriku a nechat se jako otec do tohoto rodného listu dítěte zapsat, pak nezbývá než se obrátit na soud, aby otcovství určil. Návrh na určení otcovství může podat otec, matka, dokonce i dítě. Na podání návrhu na určení otcovství zákon nestanoví žádné lhůty. Maminky dětí by si měli uvědomit, že není-li určeno otcovství k dítěti, nemůže matka oficiálně požadovat na otci výživné na dítě, takovéto dítě nebude po otci samozřejmě ani dědit.

Naopak otcové dětí by si měli uvědomit, že není-li určeno otcovství k jejich dítěti, toto dítě nejen, že nebude po nich dědit, ale takovýto tatínek, ačkoliv si např. plní vůči dítěti řádně svoji vyživovací povinnost (tj. posílá mamince dítěte peníze na výživu dítěte), nemůže oficiálně v žádném případě vyžadovat, aby se mohl s dítětem stýkat, trávit s ním víkendy, hrát fotbal, jezdit s ním k moři či na lyže (je totiž i mnoho případů, kdy dobrovolnému určení otcovství brání právě maminky dětí, které z určitých důvodů nechtějí mít s bývalým partnerem již nic společného).

Ať potřebujete v otázkách otcovství pouze poradit či zastupovat, mohu Vám nabídnout své služby a pomoci vyřešit tuto často lidsky komplikovanou životní situaci.