Sousedské spory

Spory sousedů tu byly a jsou odpradávna. Příčiny sousedských sporů mohou být rozličné, spojuje je však to, že stranám daného sporu doslova otravují život. Pojem sousedské spory zahrnuje situace, kdy vlastník nebo jiný uživatel (např. rodinný příslušník vlastníka, nájemce) nemovitosti jedná takovým způsobem, že obtěžuje osoby vlastnící nebo užívající sousední nemovitost, společná hranice pozemku tedy není podmínkou.

Východiskem ochrany proti obtěžujícímu chování souseda je ustanovení § 1012 občanského zákoníku, dle kterého se zakazuje závažně rušit práva jiných osob nad míru přiměřenou poměrům, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.  Na toto ustanovení potom navazuje legislativní úprava imisí a sousedských práv v navazujících ustanovení § 1013 a následujících. Na ústavní úrovni lze vycházet z čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobody, podle kterého vlastnictví zavazuje a nesmí být zneužito na újmu práv druhých.

Obtěžování může spočívat v mnoha činnostech, zejména pak v pronikání imisí. Imisemi se rozumí následky určité činnosti souseda, jež se projevují na vedlejších pozemcích. Imise jsou v zákoně vyjmenovány demonstrativně (nejde o úplný výčet), může jimi být např. zápach, psí štěkot nebo jiný hluk, kouř apod.

Samozřejmě je s ohledem na sousedské vztahy nejvhodnější variantou řešení vzájemná dohoda, avšak pokud taková dohoda není možná, nastupuje soud, který sousedský spor rozhodne.